Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oslava letního slunovratu

 

Oslava letního slunovratu

Břeclav (Proběhlo)

dscn0295.jpg

dscn0306.jpg

dscn0311.jpg

dscn0326.jpg

 

 

 

dscn0309.jpg

dscn0298.jpg

 

 

 

Letní slunovrat je svátkem počínajícího léta, dobou, kdy Slunce dosahuje vrcholu své síly, země je zelená a slibuje bohatou úrodu. Od letního slunovratu se délka dne krátí.

Letní slunovrat se slavil k uctění přírody, Slunce, života a síly. Byl ale i hluboce magickým dnem a noc o letním slunovratu byla plná magických sil. Magická moc slunovratu byla vnímána již předkřesťanskými kulturami. Lidé věřili, že v tento čas mohou nahlédnout do budoucnosti, že se mohou dostat ke skrytým pokladům nebo také získat nadpřirozené schopnosti.

V životě našich předků byl Letní slunovrat významným dnem.
Lidé se vždy snažili získat ze Slunce sílu a moc, která po letním slunovratu začíná přicházet. To nejčastěji činili tím, že v tento den zapalovali
ohně. Věřili, že teplo a světlo pomohou slunci doplnit sílu. Magické obřady měly v tento den neobyčejnou sílu.

Je to den, kdy se otevírají brány mezi naším světem a zásvětím. Léčivé rostliny sbírané tuto noc mají prý nejen výraznou uzdravující, ale především magickou moc. Kořenářky a ranhojiči v plamenech čistili a posvěcovali své nástroje, stříbrné srpy, měděné kotlíky a kamenné tlouky.

Šálek třezalkového nálevu - od dob pohanských se právě o letním slunovratu přičítá třezalce zvláštní účinek. V tuto dobu kvete zářivě žlutě a pomáhá nejen při žaludečních potížích, neklidu a nespavosti, ale její květy prý mají i magickou moc ochránit dobrého člověka před zlými duchy.

Léčivou sílu Slunce Keltové celkem přirozeně spojovali s uzdravující mocí vody. Proto oltáře zasvěcené Slunci často stávaly u léčivých pramenů i studní. Vodním zdrojům vzdávali čest rituálem "oblékáním studny" - studny pokrývali rozkvetlými květinami a mladými větvičkami. Součástí oblékání studní byl i rituál přivolávání deště, kdy lidé nabírali vodu do mís a rozstřikovali ji po polích a zahradách.

K zajištění štěstí a blahobytu se dávaly v noci do oken zapálené svíce. Dveře příbytku se za letního slunovratu zdobily malým věncem s letními květy a magickým znakem.

Podle keltských tradic se den letního slunovratu nazývá Alban Heruin neboli sabat Litha. Keltové pořádali slavnosti zasvěcené bohyni Matce. Na nejvyšších kopcích o půlnoci pálily posvátné ohně - na počest vrcholícího Slunce. Uhlíky ze slunovratových ohňů byly rozhazovány po polích pro zajištění dobré úrody.