Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pro děti

 

JAK SE SLUNÍČKO PROBUDILO
 
 
Tak jako každý den i dnes se Sluníčko ráno vyhouplo mezi mráčky na oblohu.
 
Pomalu se protáhlo, zívlo si a otevřelo oči, aby si prohlédlo celou Zem.
Každý den tak začínalo své putování po obloze, aby shora pozorovalo, co se na krásné Zemi děje, kam je třeba poslat jeden ze svých zázračných paprsků.
A jak se tak kutálelo po obloze a stále silněji rozsvěcovalo své paprsky, pomalu se Země začala probouzet ze svého nočního spánku. Ptáci začali vylétávat z hnízd a svým zpěvem zdravili Sluníčko a zpívali celé přírodě, aby se také probudila.
Každé zvířátko se připravovalo za zpěvu ranního ptactva na svůj nadcházející den.
Na Sluníčku se protáhla, koukla se k obloze a nabrala do sebe zářivé, teplé sluneční paprsky, aby se posílila.
Pak přiběhla na louku a v ranní rose, která se ve slunci třpytila, své tělíčko rosou očistila a osvěžila, aby plná síly mohla po celý den pilně pracovat.
Ano, zvířátka v přírodě pracují. Každé má své místo a každé má svůj úkol. Společně se pak snaží jej splnit. Zvířátka ví, že příroda a Země jim hodně dává a tak i ona se snaží to přírodě zpátky vracet. Některá pracují na louce, jiná v lese, některá u vody, některá ve vodě.
Ví, že vše potřebné mají nablízku a že jejich největší kamarád Sluníčko na ně dohlíží a pomáhá jim při splnění úkolu.
Každý živý tvoreček se za svitu slunečních paprsků snaží pilně pracovat a vzájemně si pomáhají. Pak se společně z vykonané práce radují a ví, že Sluníčko je odmění laskavým pohlazením jedním ze svých paprsků, které rozjasní barvy na těle zvířátka a potěší jeho srdíčko.
Všude, kam zavítají sluneční paprsky svým láskyplným pohlazením, rozjasní se ať už oči zvířátka, nebo každá kytička, která v přírodě roste a kvete.
Každý teplý a laskavý paprsek Slunce z oblohy rozjasňuje a protepluje vše, kam na Zemi zavítá. A pod jeho dotekem zpívá ptáček, voní kytička, šumí klidem listy stromů a jasně a čistě protéká každý potůček.
Vše v přírodě se raduje a zpívá, když Sluníčko jasně a láskyplně se z oblohy dívá.
A každý v přírodě se také snaží oplatit Sluníčku svou prací, to, co od něj dostává.
A tak Sluníčko celý den putuje po obloze a svými paprsky maluje krásy světa.
Svými paprsky barevně rozjasňuje vše, kam se podívá a vnáší tak radostné tvoření na celou naši Zem.
A tak i my nastavme každý den své ruce zázračným paprskům Slunce a poprosme o trochu Světla z jeho paprsků, o trochu tepla a síly do svého těla, o trochu radosti a lásky do svého srdíčka.

Přijímejme tyto zázračné paprsky do svých dlaní a snažme se s paprsky Slunce ve svých rukou celý den tvořit tak jako Sluníčko. Pracovat, malovat, hladit, pomáhat, aby všem bylo dobře na Zemi.
 
 
" Volám Tě Sluníčko,
potěš mi srdíčko,
volám tě Sluníčko,
zahřej mi srdíčko.
Společně se rádi máme,
tančíme si, hrajeme si, povídáme. "
 

JAK SLUNÍČKO MALOVALO DUHU
 
Jednoho dne se také Sluníčko vyhouplo po svém odpočinutí na modrou oblohu a začalo se
dívat na právě se probouzející přírodu a Zem. Chtělo svými paprsky pohladit zvířátka,
květiny i lidi a volat je pomalu ke společnému tvoření.
Ale najednou: Co to? Jakoby se nikomu nechtělo vstávat, jako by se nikomu nechtělo přivítat radostně právě přicházející den.

Nikde radostný popěvek, radostné poskočení, radostný úsměv.
A Sluníčko si pomyslelo: " Není vždy radosti a veselí v bytí bytostí. Někdy i bolest, smutek
zavítá k někomu z lidí, zvířátek i rostlin."
A tak se rozhodlo, že to tak nenechá a samo se pustí do práce a pomoci ostatním. Vždyť na každou bolístku i smutek platí nějaká pomoc, aby se dušička rozjasnila. Někdy stačí tak málo,
třeba jen pohlazení, nebo úsměv, nebo radostné pobídnutí.
Jak ale rozjasnit barvy v přírodě, jak rozjasnit oblohu, aby se smutný mrak rozplynul?
Sluníčko přemýšlelo a pak na to přišlo! Namaluji radost, namaluji Světlo, namaluji a rozjasním tak vzduch nad Zemí i přírodou a tak rozjasním bytí ostatních.
A tak začalo s malováním. Každý svůj paprsek namočilo do světlé, teplé barvy a začalo si s písní na rtech hrát s barvami. S veselou tváří, radostí a zpěvem malovalo a malovalo.
Tam rozjasnilo lístek u kytičky, tam domalovalo plody na stromech a keřích. Radostně si pohrávalo se zvířátky a barvilo jejich peříčka nebo jemnou srst.
U potůčků a rybníčků paprskem rozjasnilo a pročistilo vodu a na tvářích lidí namalovalo červená líčka a proteplilo a projasnilo srdíčka.
A tak se pomalu v jeho radostném a usilovném tvoření začalo vše probouzet ze smutku a měnilo se v radost, klid, úsměv, spokojenost a dobro. A ani ti nejtvrdší spáči, mračiví a smutní jedinci nezůstali dlouho ve svém smutku a sami se začali zapojovat do radostného tvoření.
Sluníčko mělo radost, že všichni kolem pomalu začali Zem i přírodu svým rozhodnutím
opět měnit v krásnou rajskou zahradu. Opět začal znět ptačí zpěv a zurčení potůčků.
Opět se stromy i květiny kolébaly v tichém vánku a opět ukazovaly svou krásu pro radost zase Sluníčku. Zvířátka se vyhřívala, vesele skotačila a zpěv dětí na paloučku a jejich rozjasněné tvářičky byly odměnou Sluníčku, že se samo rozhodlo už časně zrána rozveselit svět.
Každý den je na Zemi krásný, každý den je na Zemi výjimečný a jedinečný.
Každý den by měl být naplněn radostí, láskou, dobrem a Světlem. Pak je na Zemi dobře všem.
A tak Sluníčko svými nejdelšími paprsky namalovalo nad celou Zemí nádhernou, čistou a jasnou duhu, která po celý den svítila všem a nad všemi na jasné a nekonečné obloze.
Zkuste i vy každý den namalovat kolem sebe i na oblohu jasnou, svítící duhu a tato duha spojená s jinou duhou tak postupně rozjasní nekonečné Světlo v celém Vesmíru.
 
" Sluníčko duhu z lásky maluje,
ať celá Země se pod ní raduje.
Ať lesy šumí, ptáček zpívá,
ať každá živá bytost
v radosti se ke Světlu dívá. "
 
I.B.2004
 
 
Použití textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme.